Diablo
Možná že tuto hru neznáte Diablo vyšlo v číslech I. a II. a možná že i III..
Běsnící bitvy Velkého Konfliktu často porušují strukturu skutečnosti samé a křižují čas i prostor. Od křišťálové klenby samého srdce Vysokých Nebes až po tajemnou Pekelnou Výheň podsvětí. Válečníci těchto nekonečných království proudí všude tam, kam je jejich nadčasové boje zavedou. Proslulé činy hrdinů obou království si vysloužily úctu a respekt v obou znesvářených královstvích.
Největší z těchto hrdinů byl Izual, nejvyšší Archanděl Tyrael a nositel plamenného meče Azurewrath. Ten jednou velel téměř úspěšnému a nelítostnému tažení na Pekelnou Výheň, na stvoření temných démonických stínů. Byl velmi blízko vítězství, jež bylo zmařeno dvěma pekelnými vládci a jejich zbraněmi - jelikož tento úkol nebyl Vysokým Nebesům předurčen k naplnění.
Izual sice vyhrál nad Legiemi chaosu, avšak tragicky zmizel v Temnotách. Jeho osud poukázal na skutečnost, že Andělé a Démoni mohou nebojácně vstoupit do jakékoliv nepřátelské sféry - i tak daleké v níž žijí již jejich nenávidění nepřátelé.
Ačkoliv Velký Konflikt plál žhavěji a déle než některé hvězdy na obloze, žádná z obou stran si nemohla zajistit stabilní převahu nad tou druhou. A tak obě strany hledali jinou cestu k vítězství a chtěli jej otočit na svou stranu. A tak s příchodem člověka a jeho královstvím smrtelníků, postihla Velký Konflikt zásadní přestávka. Obě armády přestaly v bezduchém putování a čekali, na čí stranu se člověk přikloní.
Smrtelníci měli jedinečnou možnost výběru mezi Temnotou a Světlem. A to mohlo být rozhodujícím faktorem ve výsledku Velkého Konfliktu, a proto sestupovali zástupci obou znepřátelených království do království smrtelných, aby bojovali o přízeň člověka...
Hříšná válka
Příchod Velkého Konfliktu do království smrtelných je znám jako Hříšná Válka. Démoni a Andělé, mezi lidmi skrývaní i odhalovaní, se tajně pokusili přilákat smrtelníky do svých vlastních sporů. Oproti tomu však síly Temnot zjistili, že smrtelníci mnohem více reagují na brutální násilí, než na jiný druh menšího nátlaku. A tak si začali terorem podřizovat smrtelníky. Andělé proti onomu nátlaku Démonů bojovali lidskostí, ale všechny jejich až příliš často přísné metody a obzvláště náročné tresty byly úspěšné akorát v odcizování se těm, kteří jen vyhledávali ochranu.
Mohutné bitvy Hříšné Války probíhali často, avšak málokdy byly zpřístupněny očím zasvěcených smrtelníků. Pouze pár osvícených duší si bylo vědomo přítomnosti nadpřirozených bytostí, jenž se procházeli mezi takovouto změtí pozemských bytostí. Jen velmi silní smrtelníci se vynořili a přijali výzvu Hříšné Války a přidali se k jedné z válčících stran této prokleté Hříšné Války. Proslulé činny těchto velkých smrtelných válečníků sloužících za úplatu si vyžádaly úctu i nenávist znepřátelených světů. Ačkoli před těmito válečníky menší démoni poklekali a věřili, že to bude právě smrtelnost, která přiměje člověka být zvrácený svou "velkou" rolí ve všech významných intrikách.
Tito zvrácení lidé s Démony učinili mnoho hrubých, násilných a velmi často až brutálních razií proti království smrtelných. Někteří lidé se od Démonů naučili jejich hluboké nenávisti a poté jí použili i proti obyvatelům samotného Pekla. Tak ale neučinil smrtelník Horazon Vyvolávač. Ten svolal vyzíváním Démony, a pak je pozabíjel. Horazon, spolu se svým bratrem Bartucem byly členy Východního klanu mágů známého jako Vizjerei. Tento tajuplný klan studoval způsoby Démonů a vytvářel seznamy jejich zvyklostí již po mnoho generací. Pln těchto vědomostí byl Horazon schopný převzít práci Vizjerei a využít to pro své šílené záměry. Obyvatelé Pekla se pokusili tomuto neohroženému smrtelníku pomstít, ale Horazon vyvázl jelikož ve své tajné svatyni zvolil tu správnou cestu - cestu Světla.
Bartuc, bratr Horazona byl ale nakonec zlákán na stranu Temnot, na kterou se poté přidal. Podlehl neobyčejné síle a dlouhověkosti. Za Hříšné Války bojoval na straně Pekla proti prokletým Vizerei a nakonec i proti svému vlastnímu bratru. Ačkoliv byl Bartuc proslulý mezi válečníky mnoha sfér, jeho převaha v bitvě byla draze vykoupena. Nenasytný chtíč po krvi smrtelníků pronikal jeho každou myšlenkou a každým jeho činem. Bartuc si brzy natolik zamiloval koupel v krvi svých obětí, až sám vykrvácel a od té chvíle se stal známým jako Vojevůdce Krve (Warlord of Blood).
Komentáře
Přehled komentářů
je to fakt super hra!!! mam ji doma atay ale braha me na ni nepusti!!! :(
mamto
(honzik, 1. 4. 2010 10:58)